
Bazén+sauna
Saunování dětí při léčbě respiračních onemocnění
Rehabilitační centrum Dětské lázeňské léčebny v Lázních Kynžvart je zaměřena na léčbu dětí s nespecifickými nemocemi
dýchacího ústrojí v celé šíři, ale i na některé kožní projevy těchto onemocnění. Součástí centra je i sauna. Děti jsou saunovány podle vžitých pravidel a v kombinaci s ostatními způsoby rehabilitace je dosaženo zlepšení zdravotního stavu u 1500 dětí ve věku od 2 do 15let až v 73 %.
Hrušková H.: BAZÉN&SAUNA - 9/10, 2004; str. 10-11
*
Historie saunování
Sepsány doklady v literatuře o horkovzdušných lázních starověku i středověku a podán krátký nástin historie sauny v Česku se seznamem literatury o sauně a saunování od 10 autorů.
Kouba J.: BAZÉN&SAUNA – 1/2 a 3/4, 2001; str. 14-16 a 14-16
*
Sexuální obtěžování
Sexuální obtěžování, či dokonce zneužívání dětí, či dospívající mládeže patří mezi závažné sexuální delikty a dopouštějí se ho nejen sexuální devianti, ale i tzv. normální lidé. Článek se sice týká provozu bazénů a koupališť z tohoto pohledu, ale problémy, o nichž referuje, se týkají i veřejných saun, zejména těch, které připouštějí společné saunování obou pohlaví i s dětmi. Autor klasifikuje druhy deviantů a jejich způsoby navázání kontaktu s vyhlédnutým objektem i možnosti sebeobrany obtěžovaného.
Klade důraz na soustavnou častou kontrolu provozu, což především platí i pro veřejné sauny.
Daneš L.: BAZÉN&SAUNA – 1/2, 2008; str. 4-5
*
Metlou se v sauně nemlátí…
Metla (věník) má přivést více tepla na kůži a umožnit vdechování silic z rozdrcených listů. K popisu techniky ovívání věníkem je dále rozveden i způsob masáže různých tělesných partií. Věník nemusí být jen z březových olistěných větviček, ale i jiných listnáčů a všem jejich silicím se přisuzuje málem více účinků než saunové lázni samotné. Příprava čerstvých i suchých věníků má mít účelný postup při jejich formování a použití.
Sládek V.: BAZÉN&SAUNA – 11/12, 2007; str. 22-24
*
Polev kamenů v sauně
V německy mluvících zemích je polev kamenů ve veřejných saunách považován za saunový ceremoniál, vyžadující předem daný postup. Používá se k němu voda, často obohacenou silicemi z rostlin, oleji, ale míchanou s ledem či sněhem, medem, solí či ovocem. Polití kamenů se opakuje až třikrát a k rozhánění páry směrem k saunujícím používá saunař mávání ručníkem nebo vějířem. Pro saunaře je to namáhavý úkon. Sami saunující jej nesmějí provádět, ale rituál polevu je pro ně zábavným zpestřením saunování. Ve Finsku a Rusku je polev samozřejmostí, dosahuje se jím zvýšení tělesné teploty a k němu navíc napomáhá i přihánění vzduchu k povrchu kůže listnatým věníkem.
Loulová O.: BAZÉN&SAUNA – 9/10, 2008; str. 9/10
*
Kdo nepoznal ruskou baňu neví, co je pohoda a klid
Jde o specifickou parní lázeň, zřízenou ve srubové stavbě. Fyzikální prostředí k lázni se nazývá také „baňa“ a vytváří se poléváním zahřátých kamenů. Baňa patřila vždy k ruské vesnici ke společné lázni obyvatel. Jsou známy i z měst,proslulí jsou Sandunovské lázně. Za komunismu se účastníci oddělovali podle pohlaví. I dnes je to v Rusku vžitý rituál. V Čechách vznikla také baně a je komerčně provozována pro omezenou skupinu zájemců. Doplňuje se masáží karpatským medem a
Občerstvením na přání klientů.
Koubová Marie: BAZÉN&SAUNA – 11/12, 2006; str. 10-11
*
Není sauna jako sauna
aneb několik zásad pro správnou výstavbu sauny.
Při zřizování velkých regeneračních zařízení dochází k chybám, a to v tom, že již při projekci není subdodavatel přizván k řešení koncepce saunování v zařízení. Uvedené základní požadavky na saunu v takovém zařízení se týkají elektroinstalace, klimatizace prohřívárny, náležitého provedení dveří a stavební připravenosti, zejména použitých panelů, vybavení prohřívárny, použitého dřeva a izolačních materiálů.
Sládek V.: BAZÉN&SAUNA – 1/2, 2005; str. 30-21
*
Orientální lázeň hammam
aneb odkud se vzala a co je ?
Rozšířena z Říma římskými vojáky, ale Arabové tvrdí, že ji znali sami dříve. Jde o tepelně náročný pobyt v zděné stavbě s různě temperovanými místnostmi, doplněný masáží. Návštěvníci se mohou ochlazovat vodou z fontánek. Závěrečná relaxace s čajem. Rozšířena v severní Africe a středním východě. Na Slovensku byl hammam zřízen 1888 v lázních Trenčianské Teplice a je známou atrakcí.
Ludrnáč P.: BAZÉN&SAUNA –9/10, 2008; str. 12-13
*
Saunaklub ve Finské
Vytvořit mezi městskými činžáky klubovní prostředí se saunou se podařilo Miroslavu Kouteckému na rozhraní Vršovic a Vinohrad.
Upravené sklepní prostory poskytly místo pro saunovou kabinu, ochlazovací bazének a masáž i odpočívárnu – vše co je potřeba k průběhu saunování. Návštěvníci zde navíc naleznou prostory k další náplni volného času, které již neslouží saunování, ale jsou příležitostí i ke společenským kontaktům.
Kouba J.: BAZÉN&SAUNA 11/12, 2002; str. 28-29
*
Výskyt tuberkulózy v sauně
Nemocný, u něhož byla zjištěna tuberkulóza, navštěvoval veřejnou saunu v Šumperku. Sauna byla odstavena, desinfikována a kompletně uklizena. Klientům sauny bylo doporučeno, aby se přihlásili k vyšetření a zaměstnanci jsou sledováni na plicním oddělení.
Kouba J.: BAZÉN&SAUNA 11/120, 2008; str. 10
*
Mistrovství světa v saunování
Článek referuje o soutěži mužů a žen ve výdrži v intenzivním nárazu parou (löyly), uskutečňovaný v saunové prohřívárně. Účastnili se jí saunisté z 13 zemí, také 2 Češi. Akce se konala v letním amfiteátru v šestibokých saunových kabinách, do nichž byl zpřístupněn pohled kamerami. Soutěž snímaly kamery šesti televizních společností. Soutěžící byli rozděleni do 12 skupin po 5-6 účastnících, postupovali ti, co ve skupině nejdéle vydrželi, a druhý den ve finále zvítězil Fin Pusa časem 13:47 min, v ženách Finka Peltonen časem 9:19 min.
Program soutěže byl doplněn nabídkou z oblasti gastronomie, atrakcemi pro děti a účastnící se seznámili s různými pomůckami k saunování a také pojízdnou saunou ve starém Renaultu. Finové pojímají mistrovství v saunování jako propagaci sauny .
Kouba J.: BAZÉN&SAUNA 2001, 7/8, 2-5
*