Kritické úvahy

Přátelé sauny mi jistě dají za pravdu, že je potřeba bránit se komerčnímu a technickému i provoznímu pojetí dnešních veřejných saun. Za saunu se vydává takřka všechno, co poskytuje teplo, saunová lázeň se "obohacuje" mnohdy naprosto nefyziologickými doplňky, které ruší konečný efekt saunování.

V této rubrice se proto zaměřím kriticky k někrterým názorům a informacím, publikovaným v mediích. Uvítám proto i Vaše poznatky o znehodnbocování principu pravé sauny a pravého saunování.

Nestor

SAUNOVÉ CEREMONIÁLY

V ČESKÝCH SAUNÁCH SE VŽDY DBALO NA CO NEJVĚTŠÍ SNÍŽENÍ  VLHKOSTI VZDUCHU V SAUNOVÉ PROHŘÍVÁRNĚ. RELATIVNĚ ZNAČNĚ SUCHÝ VZDUCH UMOŽŇUJE VOLNÉ MASIVNÍ POCENÍ A TEDY OCHLAZOVÁNÍ KŮŽE A BRÁNÍ PŘÍLIŠ RYCHLÉMU VZESTUPU VNITŘNÍ TĚLESNÉ TEPLOTY. TEPLOTA SAUNUJÍCÍCH VE SPRÁVNĚ TEMPEROVANÉ SAUNOVÉ PROHŘÍVÁRNĚ STOUPÁ OBVYKLE O 0,1°C / MIN. A TO ZNAMENÁ, ŽE ZA 12-15 MINUT DOSÁHNE VNITŘNÍ TĚLESNÁ TEPLOTA ŽÁDANÉ VÝŠE, TJ. 38,0; ±0,5°C. TATO TEPLOTA JE DŮLEŽITÁ PRO VZNIK ROZSÁHLÝCH FYZIOLOGICKÝCH REAKCÍ, KTERÉ NAKONEC VYTVÁŘEJÍ ZNÁMÝ UŽITEČNÝ ÚČINEK SAUNOVÁNÍ. A O TO PŘECE JDE! DALŠÍ ZYVŠOVÁNÍ TĚLESNÉ TEPLOTY JE JIŽ NEÚČELNÉ A MŮŽE BÝT I RIZIKOVÉ, PRODLUŽUJE-LI SE POBYT V HORKU PŘES OBVYKLOU MÍRU.

FINOVÉ NEMAJÍ RÁDI „SUCHÉ“ SAUNOVÉ LÁZNĚ A KDYŽ PŘIJDOU SAUNY JINDE V EVROPĚ, PRVNÍ, CO UDĚLAJÍ, ŽE SÁHNOU PO NÁDOBĚ S VODOU A ROVNOU POLIJÍ KAMENY TOPIDLA. JSOU ZVYKLÍ NA SVŮJ PRASTARÝ RITUÁL POLÉVÁNÍ ŽHAVÝCH KAMENŮ SAUNOVÉ PECE MALÝM MNOŽSTVÍM VODY A V PŘESNĚ URČENÉ CHVÍLI PROHŘÍVÁNÍ SI TÍM VYTVÁŘEJÍ NÁRAZ PAROU – LÖYLY. PŘI NĚM DOČASNĚ STOUPNE VLHKOST VZDUCHU DO VYSOKÉHO PROCENTA A ZVÝŠÍ SE TEPLOTA VZDUCHU SAUNOVÉ LÁZNĚ. PŘEBYTEK VLHKOSTI VE VZDUCHU PŘITOM ZVÝŠÍ TLAK PAR V OCHRANNÉ TERMOIZOLAČNÍ VZDUCHOVÉ VRSTVĚ NAD POKOŽKOU A ZABRÁNÍ DALŠÍMU ODPAŘOVÁNÍ POTU. TÍM SE PŘESTANE OCHLAZOVAT KREV V KREVNÍM OBĚHU V KŮŽI A DOCHÁZÍ  K PŘEHŘÁTÍ A POCITU NEPŘÍJEMNÉHO HORKA, NE-LI K TEPELNÉ BOLESTI KŮŽE.

PŘI PROHŘÍVÁNÍ SE FINOVÉ OVÍVAJÍ VÍŘENÍM VZDUCHU VĚNÍKEM. NEŠLEHAJÍ SE JÍM, JAKO RUSOVÉ V BANI. VYHÝBAJÍ SE PRUDKÝM POHYBŮM A NÁMAZE. V PROPAGACI SAUN SE TVRDÍ, ŽE OVÍVÁNÍM SI SAUNUJÍCÍ NAHÁNÍ TEPLÝ VZDUCH NA POVRCH TĚLA A ŽE SE LÉPE ZAHŘEJÍ. PŘED ČTYŘICETI LETY ŘEŠILI TUTO ZÁLEŽITOST PRACOVNÍCI IKEM Z PRAHY V BRUNTÁLSKÉ SAUNĚ A DOŠLI K ZÁVĚRU, ŽE BĚŽNÉ  MÍRNÉ PROUDĚNÍ VZDUCHU (15-20 CM/MIN) V SAUNOVÉ PROHŘÍVÁRNĚ, KE KTERÉMU DOCHÁZÍ VLIVEM PROUDĚNÍ VZDUCHU OHŘÁTÉHO V JÁDRU TOPIDLA,  UMOŽNUJE ODVOD PÁRY Z POTU A VOLNÉ POCENÍ A OCHLAZOVÁNÍ.  JESTLIŽE SE ZVÝŠÍ RYCHLOST PROUDU VZDUCHU, DOJDE V TERMOIZOLAČNÍ VRSTVĚ NAD KŮŽÍ K PŘEVAZE KONVEKČNÍHO TRANSPORTU TEPLA, OCHLAZOVACÍ DĚJ POCENÍM SE ZHROUTÍ A DO ORGANIZMU JE PŘIVÁDĚNO VÍCE TEPLA. PŘI DELŠÍ EXPOZICI TAKOVÉMU PROUDĚNÍ HORKÉHO VZDUCHU ZA BĚŽNÝCH TEPLOT V PROHŘÍVÁRNĚ SAUNY MŮŽE DOJÍT K RISKANTNÍ HYPERTERMII. NAOPAK JE INTENZIVNÍ PROUDĚNÍ VÝHODNÉ PRO CELKOVÉ ZAHŘÁTÍ ORGANIZMU, JESTLIŽE TEPLOTY VZDUCHU V PROHŘÍVÁRNĚ JSOU NIŽŠÍ NEŽ OBVYKLE.

V NĚMECKU PŘED LETY A NYNÍ I U NÁS SE VE VEŘEJNÝCH SAUNÁCH ZAČAL REALIZOVAT JAKÝSI ÚKON, ZVANÝ SAUNOVACÍ CEREMONIÁL, KTERÝ MÁ NAHRADIT FINSKÉ LÖYLY. SAUNAŘ ČI NĚKTERÝ SAUNUJÍCÍ ZAČNE PO PROVEDENÉM LÖYLY S ESENCÍ MÁVAT A KROUŽIT TEXTILIÍ A ROZHÁNĚT VZNIKLÝ VOŇAVÝ AEROSOL V PŘEDPOKLADU, ŽE TÍM NAHÁNÍ TEPLO NA SAUNUJÍCÍ A ZVYŠUJE JEJICH LIBÉ POCITY Z TEPLA A VŮNĚ. PROUD VZDUCHU JE OPRAVDU ZVÝŠEN A POCIT TEPLA JE CITELNÝ A JAKO KRÁTKODOBÉ (TJ. MAXIMÁLNĚ DO 1-2 MINUT) VYVRCHOLENÍ PROHŘÍVACÍ FÁZE SAUNUJÍCÍCH PŘÍPUSTNÝ. PŘEKONÁVAT ČASOVÉ LIMITY OVÍVÁNÍ PŘI „SAUNOVACÍM CEREMONIÁLU“ JE VŠAK JIŽ POCHYBNÉ A RISKANTNÍ.

DÁT SE OVÍVAT JE JISTĚ MILÉ A ŘEKL BYCH I POTĚŠUJÍCÍ POČÍNÁNÍ, ZEJMÉNA JE-LI ROZHÁNĚČ ČI ROZHÁNĚČKA LÖYLY LEPÉ TĚLESNÉ KONFIGURACE. PŘEDPOKLÁDÁM OVŠEM, ŽE SE PŘITOM NEHALÍ DO PROSTĚRADEL ČI OSUŠEK, JAK TO DNES REKLAMĚ PŘEDEPISUJUE ÚŘEDNÍ PRUDERIE. O TYTO ČINITELE VŠAK JDE Z JINÉHO DŮVODU. LÉKAŘI TVRDÍ, ŽE KAŽDÁ TĚLESNÁ NÁMAHA ZEJMÉNA V HORKÉM PROSTŘEDÍ JE I PRO ZDRAVÝ ORGANIZMUS RIZIKOVÝM FAKTOREM – A ZVLÁŠTĚ TEHDY, JE-LI SPOJENA S VYŠŠÍM PROMILEM ALKOHOLU V KRVI A PŘÍPADNÝM PATOGENNÍM NÁLEZEM NA CÉVÁCH SRDCE. NETVRDÍM, ŽE SAUNAŘI PŘI SVÉ PRÁCI PIJÍ ALKOHOL A ŽE VŠICHNI MAJÍ ANGÍNU PEKTORIS, JENOM NA TUTO ZNÁMOU, LECKDY NERESPEKTOVANOU SOUVISLOST UPOZORŇUJI. NEVÍM JAK DOPADLI SAUNAŘI V NĚMECKU, KDYŽ NA  ZATÍŽENÍ CEREMONIÁLEM UPOZORŇOVALI A CHTĚLI PROTO LEPŠÍ OHODNOCENÍ. MYSLÍM SI PROTO, ŽE BY I NAŠI SAUNAŘI JEJ ZAVÁDĚJÍCÍ, MĚLI BÝT TAKÉ NÁLEŽITĚ ZA TUTO ČINNOST OHODNOCENI – PRACUJÍ V RIZIKU, OHROŽUJÍCÍ JEJICH KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM, KTERÝ MŮŽE BÝT NEPOZNANĚ POŠKOZEN A METABOLISMUS (GLYKEMIE, MINERÁLNÍ HOSPDÁŘSTVÍ AJ.). LEDAŽE BY JEJICH PRÁCI NAHRADILA TECHNIKA – CO TAK PUSTIT PŘI LÖYLY NA SAUNUJÍCÍ VÝKONNÝ VĚTRÁK? SNAD TO NIKOHO NENAPADNE, ALE KDO VÍ JAKÝCH HRŮZ SE MŮŽE SAUNOIVÁNÍ, JEŽ VYŽADUJE OD SAUNUJÍCÍHC RADĚJI PSYCHICKÝ KLID A TICHÉ SOUSTŘEDĚNÍ NAD PRŮBĚHEM SVÉ ŽIVOTOSPRÁVY.

JENOM JEŠTĚ POZNÁMKU:

VÝRAZY „RITUÁL“ I „CEREMONIÁL“ SE POUŽÍVAJÍ PŘEDEVŠÍM PRO OZNAČENÍ SLAVNOSTÍCH OBŘADŮ A ÚKONŮ, VĚTŠINOU CÍRKEVNÍCH, A TVOŘÍ SOUBOR SPOLEČENSKÝCH PRAVIDEL A ZVYKLOSTÍ, PŘEDEPSANÝCH PRO SLAVNOSTNÍ OBŘAD. VIDA – ŽE BY SE SAUNOVÁNÍ STALO RELIGIÓZNÍM ÚKONEM? OSTATNĚ –PROČ NE, FINOVÉ PŘECE MAJÍ SVÉ BŮŽKY SAUNY. JEDNOZNAČNÉMU, PROSTÉMU  A LIDEM MILÉMU SAUNOVÁNÍ SE DOSTÁVÁ DALŠÍ CTI - PODLE MNE POCHYBENÉ, JAKO JE TOMU BOHUŽEL V MNOHA DALŠÍCH PŘÍKLADECH, KDY JSOU JAK SLOVO SAUNA, TAK I ZPŮSOB SAUNOVÁÍNÍ HRUBĚ ZNEUŽITY K OKLAMÁNÍ KLIENTŮ.

**

Horko a spermie

Mnoho lékařů se dávno zabývalo a zabývá i nyní citlivým tématem ovlivnění spermiogenezy (tvorbu spermií)  vlivem zevního prostředí a také vysoké tělesné teploty. Středem pozornosti internetových serverů je např. zjištění britských lékařů, že muži, kteří chtějí zplodit dítě, by měli v létě vynechat pobyt v horkém letním prostředí, protože pobyt v něm vyvolá omezí tvorbu spermatuu.

Různé weby přejímají tuto poutavou informaci a citují ji svým způsobem tak, že spermiím škodí opalování. Vystavení povrchu těla slunci se záměrem využít jeho UV-záření ke kosmetickému  i zdravotnímu účinku je oblíbenou činností letních dnů. Nesprávný přístup k jeho využití může vést dokonce k spáleninám působením značné biologické a fotochemické aktivity toho záření.

Popletením fyzikálních pojmů připisují tiskové zprávy britským lékařům, že vlastně zkoumali vliv ultrafialového záření, které skutečně -jak známo- opaluje, ale nezahřívá tak, aby zvýšená teplota těla byla riziková pro spermiogenezu. Významný gynekolog profesor V.D. na dotaz uvádí, že nikdy neslyšel, že by opalování vedlo k snížení počtu spermií a zhoršení jejich funkce. A má pravdu. Referenti o této zprávě asi nepostřehli, že „albionisté“ mluví o zkušenostech s vlivem teplot letního klimatu na spermiogenezu. Zvýšení teploty lidského těla (a to jak vnitřní, tak kožní) lze dosáhnout především  infračervenou radiací, skutečným zdrojem tepelné energie. Sluneční záření není filtrováno a tak oblíbený a nechráněný pobyt na slunci nejen opaluje, ale zejména hřeje. Je pochopitelné, že při opakovaném a časově dlouhém vystavování se slunci, mohou krátkovlnné paprsky A infračerveného záření jako součást nefiltrovaného slunečního spektra zvýšit nepozorovaně tělesnou teplotu k rizikovým hodnotám. Nejde tedy o poškození spermiogenezy opalováním, nýbrž jiným biofyzikálním pochodem, který vede až k rizikové hypertermii.

Britší lékaři potvrzují také, že stejné potíže se spermiogenezou vyvolávají i horké koupele. To je ovšem známo od pradávna např.  Japoncům, kteří se před očekávanou sexuální aktivitou v náruči ženy s oblibou a dlouze  koupou v co nejteplejší vodě a aby tak dosáhli utlumení  tvorby chámu (spermiogeneze) či zániku již vzniklých spermií a mají to dlouhou tradicí ověřeno, že to pomáhá. Samozřejmě – v každé celkové kontaktní koupeli, zejména  ve vodním mediu horkém do maximálně snesitelných 42°C, anebo v páře do 45°C, lze přehnaně dlouhou expozicí  dosáhnout takového přehřátí vnitřních orgánů, tedy i varlat, že působí germinační tkáně nebo buňky mozku a srdečního svalu. Musím upozornit, že pro zvýšenou vnitřní teplotu, a to až na  rizikovou hodnoty 41°C i výše, má rozhodující vliv krevní oběh, který konvekcí roznáší teplo z kožního kapilárního systému i do varlat . Teplota zevního media podle svého fyzikálního typu tento transport tepla rozdílně upravuje. Voda přenáší teplo až 30x intenzivněji než vzduch. To znamená, že desetiminutový obyt ve vodě do 42°C je již rizikový, zatímco teplotu horkého suchého vzduchu 120°C snese člověk beze škody po dobu 20 minut.

Zajímavé je, že zvláštním informačním zkratem vyjadřují  redakce serverů i diskutující obavu (byť s jistou obezřetností), že poškození spermiogenezy může vyvolat i pobyt v saunové lázni, protože jedna její součást patří mezi horké lázně. Muži  jsou k tomu všemu  zavaleni informacemi o dalších možnostech, kdy dochází k poškození spermiogenezy zvýšením teploty varlat. K dispozici jsou poznatky německých lékařů, kteří ověřili, že dlouhé sezení na vyhřívaných sedačkách skutečně vede k negativnímu ovlivnění spermiogeneze zvýšením teploty varlat. Stejný účinek se přisuzuje dlouhotrvajícímu nošení těsných slipů, práci s lap-topem na klíně, teplým vodní lůžkům, dlouhotrvajícím horečkám při infekčních nemocech, infračervené radiaci ze zářičů a také všem horkým vodním i vzdušným lázním. Není tedy problém zařadit mezi tato rizika i horkovzdušnou suchou saunovou lázeň, případně vlhkou parní lázeň.

Působení tepla je však ve všech uvedených příkladech ve srovnání se saunovou lázní rozdílné. Teplota vzduchu saunové lázně se v prohřívací zóně sice pohybuje obvykle kolem 50°C a  skutečně ovlivňuje během pobytu člověka v ní (tedy při saunování) výši jeho vnitřní tělesné teploty. Je-li zachován regulérní postup saunování, dochází u dospělých během 12-15 minut k postupnému vzestupu vnitřní teploty zhruba o 1°K ±0,5°K (tedy z normálu 36,7°C k hodnotám pod 38°C). Teplota kůže trupu se zvyšuje z průměrných 34°C až o 9°K. Fáze celkového prohřívání je následována razantním ochlazením, které ihned normalizuje především zvýšenou teplotu kůže a zastavuje růst vnitřní teploty, která se normalizuje do 1 – 2 hodin.

Jak se tyto děje dotýkají skrota a varlat? Teplotní rozdíl mezi trupem a skrotem činí minimálně 1°K. Zahřátím se skrotum uvolńuje, tím se zvětšuje plocha jeho povrchu. Přestože se počet potních žlázek na povrchu skrota nemůže měnit (uvádí se, že na 10cm² plochy kůže jich může být v činnosti až 1256), při zvýšení vnitřní teploty těla  se řízením termoregulace  zvyšuje potní proud a jeho rozlitím na povrchu skrota je  vytvářena větší plocha k ochlazujícímu odpařování potu.  Termografická vyšetření prokázala průměrnou výši teploty skrota před saunováním 31,9°C. Probandi saunovali v teplotě saunové lázně buď mezi 73-85°C anebo 95-99°C (jde o teploty měřené pod stropem) a po dobu až 25 minut. Teplota skrota stoupla ve skupině s nižšími teplotami saunové lázně o 1°K, ve druhé skupině s vyššími teplotami sotva o 1,5°K a trvala i po oblečení. Patologicky zvýšené teploty nebyly zjištěny. Tento poznatek ukazuje, že i při saunování se zachovává shodná relace vzestupu teploty trupu a skrota. Podstatné je, že u těchto pozorování (a také u řady jiných)  obstála spermiogeneza bez statisticky výrazných změn.

Tyto poznatky pak předpokládají, že kůže skrota je vybavena aktivním ochlazovacím mechanizmem, který funguje při zvýšení okolní teploty. Na skrtotu se projevuje linie, která poukazuje na chladnější úsek skrota v místě plexus pampiniformis (žilní pleteně, obemykající chámovod). I po 25 minutách prohřívání byl zmíněný okrsek skrota chladnější než ostatní oblasti těla.  Po skončení saunování byl až po 25 minutách  stav stejný jako před saunováním. U varikokél (rozšíření a prodloužení uvedených žil chámovodu) se obvykle teplejší místo nad ní jevilo po saunování jako relativně studenější.

Termografická vyšetření zachycují teplotu skrota v místech uložení varlat. Do určité míry to může odpovídat teplotu varlat. Obava, že teplota varlat může být riziková přívodem vyšší teploty krevním oběhem, vylučuje rektálně měřená celková  vnitřní teplota, jak je uvedeno výše.   V regulérním běhu saunování je výše dosažené vnitřní teploty (kolem 38°C) bezpečně vzdálena od teplot nad 41°C, které poškozují rozličné na teplo citlivé buňky organizmu (např. mozku, spermií a vajíček, ale i nádorů). I když pobyt v horkém vzduchu saunové lázně nevede -jak vidno- k takovýmto důsledkům, radím přesto saunujícím mužům, aby svůj šourek nenechávali volně položený na horkém dřevu pryčny. Ostatně, dbají-li na hygienu, mají vždy  sedět či ležet na textilní podložce, která chrání před teplem dřeva a šourek s varlaty  raději vyzvednout a uložit na přední stranu stehen. Odpařující se pot z plochy stehen přispívá k ochlazení skrota. Pobyt v horku prohřívárny nemá být také zbytečně dlouhý (rozhodně ne nad doporučovaný časový limit do 12 - 15 minut, jïnak nejde o regulérní saunování. Také fyzikální hodnoty saunové lázně mají být náležité a má být vždy využito následného ochlazení vodou. Součástí saunové lázně a tedy i saunování je vždy  ochlazení vodou či vzduchem. Účinek tohoto postupu během prohřívání je nepřehlédnutelný pro ochlazení skrota. V saunové lázni paradoxně dochází dokonce k projevům ochrany varlat před chladem! Studená voda způsobí stažení kremasterového svalu a tím přitažení varlat do tříselného kanálu, což je ochranná reakce před případným značným snížením teploty varlat. Někoho může trápit, že se mužský genitál zdá v té chvíli menší oproti jeho "nadějnému" zvětšení (spíše uvolnění) v horku - aspoň pokud se týká skrota a jeho náplně. Ale tato "změna" rozměru se nijak neprojeví na případném zlepšení následné sexuální aktiviy a na  užitku z ní, spíše naopak.

Mnohdy se k pochopení výkladu používá tzv. kazuistika, sdělení praktických zkušeností s věcí. V případě saunování a spermiogeneze lze ukázat na finské muže, kteří zmíněné sledování vlivu saunové lázně na jejich spermatozoidy považovali za naprosto bezpředmětné. Možná, že vycházejí z toho, že finský národ saunuje po tisíciletí pravidelně v 95 i více % a že procento výskytu mužské neplodnosti (a nejen jí) ve Finsku se nijak neliší od situace v ostatních evropských zemích. V skrytu duše si tito saunofilové možná myslí (a já určitě s nimi), že trvalé úspěchy finské kultury, sportu i průmyslu úzce korelují s jejich saunováním, anebo že ono v těchto parametrech vůbec nepřekáží. Nicméně musím   uvést, že i Finové se v sauně chovají někdy proti fyziatrickým zásadám saunové lázně a tradici sauny. Pořádají  „mistrovství světa v löyly“, tedy ve výdrži v horku saunové kabiny, jejíž vzduch je enormně zvlhčován. Jde o opravdu drsné podmínky saunové lázně, mám dojem, že národní hrdost na saunu jim brání připustit, že by tato činnost mohla vyvolat újmu na spermiogeneze. V těchto experimentech však není sledována. Kdo  ví,  jestli by Finové od této pošetilé propagace sauny neupustili, kdyby připustili, že takové přehnané prostředí saunové lázně by mohlo spermatogenezu ovlivnit negativně. Počkáme, jestli si nastaví zrcadlo. A na závěr přidám i svou osobní kazuistiku: pravidelně saunují nepřetržitě 56 let; kdybych měl možnost poznat saunu od svého dětství, saunoval bych 83 let. Přesto mám 6 dětí, 12 vnoučat a 5 pravnoučat. Berte to ovšem s humornou nadsázkou, jako jediný probant sotva poskytnu statistickou průkaznost, poskytl jsem životu jen děti. Proto - keep sauning !

Antonín Mikolášek

tč. ještě nestor saunování v Česku

Smrt v patách (cituji:) idiotům

Diskuze, která provázela webová oznámení o úmrtí soutěžícího saunisty ve finské Heniole nešetřila slůvkem, uvedeným na posledku titulu. Jsem slušný člověk, přesto rovnou říkám, že jsem s těmito výroky souhlasil, protože došlo k zbytečnému úmrtí a protože se to stalo v sauně a protože celá aféra je označována jako mistrovství v saunování, při čemž o mistrovství ani saunování vůbec nejde.. Vyjádření pořadatelů a také webové obrázky z nastalé situace vyvolávají řadu úvah a pochybností.

Tisíce let trvající obliba saunování, zejména jeho část – náraz parou „löyly“ - jakož i fixní zaujetí obyvatel severní Eurasie pro horkovzdušnou lázeň jako lidovou „koupelnu“ - je pro některé Finy zřejmě důvodem k pořádání tzv. Mistrovství světa v löyly, u nás nesprávně označovaném jako „mistrovství v saunování“. Ve skutečnosti nejde vůbec o pravé saunování, nýbrž o soutěž ve výdrži v horku  parní lázně, vytvářené v prohřívárně sauny častými polevy horkých kamenů topidla vodou (löyly).

Na dotazy saunologů (i na jejich štiplavé poznámky o pošetilosti Finů) odpovídají pořadatelé, že jde především o komerční propagaci sauny. Skutečně - od roku 1999 se pořádá velká každý rok společenská akce (postupně se globalizující, vždyť např. letos se zúčastnilo 130 účastníků z 15 zemí světa – i od nás), provázenou  výstavami saunových produktů (včetně různých pomůcek k saunování) a pestrým doplňkovým programem z oblasti saunové gastronomie, přednáškami a diskuzemi, atrakcemi pro děti a také kuriozitami (např. pojízdnou saunou v automobilu). To je jistě komerčně účelné, ale překvapuje mně, že právě Finové v propagaci svého  rodinného zlata nerespektují základní fyzikální principy saunové lázně a fyziologické limity jejího vlivu a že proces saunování používají za terén k překonání kuriozních rekordů. Chápání saunové lázně jako příležitosti k rekordomanii vidím také jako skrytý projev národní pýchy, protože dosavadní soutěž ve výdrži v löyly vyhrávali - aspoň v mužských kategoriích – Finové a protože oni se považují za rozhodující v názorech na tento typ horkovuzdušné lázně.

Už z pouhých mediálních informací lze však vyčíst, že pořadatelé i účastníci soutěže se nezabývali podstatou horké části saunové lázně – totiž kvaluitě intenzivního fyzikálního prostředí prohřívárny sauny - natož aby si uvědomovali možnými rizikovými důsledky jejího působení, jež vyžaduje ohled k vytvořeným termickým hodnotám saunové lázně, respekt k autonomním dějům lidské termoregulace a úctu k vlastní tradici, považující saunování za takřka posvátný úkon obyvatel chladného severu. Průběh soutěže byl tedy ponechán na lékařských dobrozdáních a rozhodnutí saunistů vstoupit do terogenního prostoru, úmyslně bybočujícímu ze všech regulí správné saunové lázně a správného chování se v ní, tedy saunování.

Rád bych nejprve ukázal na vžité zásady, neřku-li normy, které jsou podmínkou pro vytvoření regulární saunové lázně.Všechna fyzikální měření dosud udávají, že v duchu fyzikálních zákonů má být v saunové prohřívárně pod stropem. (vycházím z její maximální světlé výšky 210 cm) maximum teploty suchého vzduchu do 110°C a relativní vlhkost 2%. Teplota prohřívacího pásma (obvykle na druhém stupni pryčny ve výši kolem 90 cm) se pohybuje obvykle kolem 6o°- 70°C, relativní vlhkost až 15%. Pro příjemně pociťovaný termický účinek takto vytvořené saunové lázně je rozhodující vlhkost horkého vzduchu prohřívárny.

Pořadatelé uvádějí, že vzduch v saunové kabině byl pro soutěžící rozpálen na 110° C. Protože není uvedena výška měření teploty, lze předpokládat, že je to hodnota měřená pravděpodobně pod stropem a už to by znamenalo, že teplotní pásmo, v němž se sedící účastnící soutěživě zahřívali (jak ukazují obrázky) je teplota vzduchu sice podstatně nižší (zhruba kolem 60° - 70°C), avšak v každém případě hypertermická s náročným dosahem na termoregulaci organizmu člověka. Pokud by vzduch byl značně suchý, nic by se nedělo, protože víme, že v absolutně suchém horkém vzduchu o teplotě 120°C vydrží obnažený člověk až 20 minut bez újmy. Protože při této soutěži je každých 30 vteřin vylito na horké kameny půl litru vody, lze s přihlédnutím k enormnímu množství vody použité k polevu jednoznačně usoudit, že procento relativní vlhkosti je vysoké, jistě až 100%. A při současné enormě vysoké teplotě vzduchu vzniká doslova „kamenná lavina úrazu“. Pořadatel výši vlhkosti horkého vzduchu neudává.

Finští saunologové doporučují pro běžné löyly na vrcholu prohřívací fáze (tedy až po 12 – 15 minutách prohřívání) polev nevelkým množstvím vody, které se řídí podle objemu prohřívárny (10-15 g/m³), tj. asi 1/8 l vody na jeden polev. Polevy obvykle stačí opakovat 1-2 x. Finové k tomu používají speciální sběračky s dlouhou rukovětí. V této soutěži není tedy norma pro polev kamenů stanovená finskými odborníky respektována. Už proto nejde o podmínky k opravdovému saunování. Název soutěže, užívaná u nás, je tedy neoprávněný a zavádějící.

Při löyly při běžném saunování vytvoří vzniklá pára, většinou průhledná, teplotní vlnu, která však trvá krátce, protože suché dřevo obložení stěn a stropu prohřívárny vlhkost v krátkosti absorbuje a teplotní hodnoty saunové lázně se rychle normalizují. Jsou-li však kameny polévány příliš často a velkou dávkou vody, nestačí dřevěné obklady a vybavení prohřívárny nadbytečnou vlhkost odstraňovat. Navíc soutěžní kabiny měly příliš velké skleněné plochy,které k absorpci vlhkosti nepůsobí a mohou tak přispět k náročnosti prostředí. 

Fyzikální prostředí, vytvořené při této soutěži, má charakter superparní lázně, protože (určitě 100%) nasycení vysoce horkého vzduchu vodou překračuje vzhledem k udávané teplotě vzduchu mezinárodní fyziatrický limit tolerance pro teplotu vzduchu regulérní parní lázně (tj. 50°C při relativní vlhkosti 100%). V honbě za rekordy se ovšem na normy nedbá. Norma je však vždy hranicí rizika.

Není divu, že fyzikální prostředí, jaké se vytváří k tomuto pseudosaunování, se stává nadměrně intenzivním termickým stimulem, který enormně zatěžuje termoregulační děje. Déle trvající (tj. nad obvyklou časovou epozici horku, řízené většinou podle teplotní úrovně lázně) je termický stimul vždy intenzivní a vede k zvýšení vnitřní tělesné teploty. Není-li ukončen, vyvolá takovou hypertermii organizmu, která – jak vidno – vede nejen k totálnímu opaření, ale i k souběžnému tepelnému šoku a vlivem vnitřní tepoloty nad 41°C působí denaturaci bílkovin a nekrózu životně důležitých buněk vitálních orgánů. V takovém případě není nic platné lékařské dobrozdání, že k soutěži přistupuje saunista s nezávadným zdravotním stavem. Psychický stav těchto soutěžících saunistů není asi sledován, anebo subjektivní pocity jsou saunisty v zájmu výdrže v soutěži bagatelizovány. Protože také poloha při prohřívání vsedě vyvolává nerovnoměrné zahřívání a při rychlé změně do stoje vede k cévnímu kolapsu.

Domnívám se proto, že důležitou roli zde hrála psychogenní situace celé soutěže, která se jedn otlivých saunistů projevila možná jako národní, možná jako sauno- či baňofilní prestiž. Obhajovatel titulu (Fin) nechtěl ukončit, protože by ho rival (Rus) porazil a naopak. Protože bolestivé pocity, vznikající hypertermickou iritací receptorů pro bolest v kůži jsou u normálně myslících a reagujících lidí signálem k ústupu z nebezpečného prostředí, myslím, že zde u těchto soutěžících saunistů šlo o psychický zkrat, který tlumí pud sebezáchovy a překonává i limit kožní bolesti Dalším momentem psychického selhání může být spoléhání na vlastní zkušenosti se saunováním, které jsou možná nekritickým předpokladem, že saunista přece ví, kolik snese a kdy má přestat. Nevěděli oba.

Podle sdělení pořadatelé spočívají bezpečnostní opatření při těchto soutěžích v tom, že každý účastník musí předložit lékařské vyšetření o svém zdravotním stavu. Během soutěže jsou přítomni lékaři, kteří sledují soutěžící během prohřívání v saunové kabině i po něm. Zřejmě mají být i připravení poskytnout první pomoc při vzniku komplikací. To vše má být jakousi jistotou pro účastníky. Avšak na webovémn obrázku není ani maska pro kyslík, ani infuzní set, ani defibrilátor, jen bezmocné ruce, mačkajících opařené tělo postiženého. Lze-li věřit barevnosti webové fotografie je patrné difuzní a masivní zarudnutí velého těla, které se jeví jako popálení kůže I. stupně. Vzhledem k jeho totálnímu rozsahu nelze vyloučit šok z popálení, i když k smrti mohlo dojít především vzestupem vnitřní tělesné teploty až nad hodnoty 41°C, které jsou zničující.

Nemám sebemenší radost, že došlo na má varující slova, která jsem několikrát publikoval a je mi nesmírně líto ztráty života saunisty, neboť každý saunista a saunofil je mým přítelem. Budu vždy litovat jestliže se nedbá na vysvětlování, že saunování je záležitost zcela jiná než tyto psedomistrovské „rekordy“ nikoli v „saunování“, nýbrž v hrubé neznalosti až tuposti vůči principům fyzikálního prostředí saunové lázně a smyslu jejího využívání ve prospěch zdravotní kondice člověka. Promiňte, jestli jsem se vyjádřil ostře, jde o záležitost horkovzdušné lázně, tisíce let sloužící obraně i lidem dnešní doby vůči trampotám nejen z chladného klimatu, ale především nátlaku civilizace a to nelze dehonestovat, myslím, ani Finy samotnými. Na stránkách tohoto časopisu jsem už radil, aby saunová lázeň nebyla pokládaná za kolbiště lovců adrenalinu a propagována tímto způsobem. Přitom myšlenka setkání výrobců, prodejců i klientů ve formě happeningu není vůbec špatná a každou propagaci sauny lze a je vhodné doplnit reálným saunováním v saunách, oddělených ovšem od ostatních komerčních aktivit jako království sauny samo pro sebe, v němž se saunuje jen pro radost a ochranu zdraví. Nic jiného.

MUDr Antonín Mikolášek

tč. ještě nestor saunování v Česku